Minulé ročníky

XI. Setkání tlumočníků pro neslyšící 14. 10. 2023

V sobotu 14. 10. 2023 proběhl již XI. ročník Setkání tlumočníků pro neslyšící. Tento ročník byl poprvé organizován pod Českou komorou tlumočníků znakového jazyka. Přihlásilo se celkem 101 tlumočníků českého znakového jazyka a studentů tlumočnického oboru. Zúčastnilo se celkem 83 tlumočníků českého znakového jazyka (z toho 9 neslyšících tlumočníků) a s organizací na místě pomáhalo 7 studentů tlumočnických oborů.

Tematicky se XI. ročník zaměřoval na následující témata:

• Co se děje v Komoře? (Karolína Kalendová)
• Střípky ze zahraničí (Klára Herčíková)
• Referenční rámec pro znakové jazyky a Popisy ČZJ (Denisa Lachmanová)
• Jednotná jazyková zkouška z ČZJ jako cizího jazyka (Tamara Kováčová)
• Sčítání tlumočníků (Farah Curry)

Odpoledne probíhalo klasické "kroužení". Účastníci se mohli zúčastnit dvou kruhů z nabídky níže:

• Nezařazené komunikační situace v sociálních službách (Kateřina Pešková a Dana Prellová)
• Tlumočení ve vzdělávání (Barbora Gardelková a Karolína Kalendová)
• Co se řeší v soudním tlumočení (Pavlína Zárubová, Marie Horáková a kol.)
• Pracovní podmínky, co nám v organizacích dobře funguje – aneb jak to funguje v krajích (Karel Redlich a Filip Machač)
• Sekce pro neslyšící tlumočníky (Radka Nováková a Regina Černá)
• Sekce pro studenty (Petra Hedlová)

Přípravný tým: Monika Boháčková, Michaela Dudková, Petra Hedlová, Jitka Koutová, Filip Machač, Kateřina Pešková a Dana Prellová

IX. Setkání tlumočníků pro neslyšící 16. 10. 2021

zapsala Anna Linhartová ve spolupráci s realizačním týmem z roku 2021

Již devátým rokem se v sobotu 16. října 2021 konalo Setkání tlumočníků pro neslyšící. Příspěvky se zaměřovaly zejména na odměňování tlumočníků, změnám v legislativě a budoucnosti tlumočnické profese v České republice. Letošní ročník, ač v době pocovidové, i tak zaznamenal jak příchod nových a začínajících tlumočníků, tak zkušených a známých tváří profese tlumočníků českého znakového jazyka.

Program začala slovem na úvod Martina Macurová, kterážto se v organizačním týmu angažuje již od prvního ročníku setkání tlumočníků. Následoval úvodní příspěvek od Dany Prellové, která poukázala na malé posuny v novele zákona o sociálních službách, národní soustavě kvalifikací (NSK) a národní soustavě povolání (NSP) a poukázala na přetrvávající otázku v českém prostředí, a to jak ověřit kompetence tlumočníka českého znakového jazyka. Jednou z možností by mohlo být vytvoření popisu jazykových úrovní podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (CEFR) pro český znakový jazyk, na kterém v současné době pracuje tým kolem Tamary Kováčové pod Národním pedagogickým institutem. Možná právě s popisem jednotlivých úrovní českého znakového jazyka by se mohl dokončit popis v NSK. Popis úrovní podle CEFR je důležitý nejen pro tlumočení v sociálních službách, ale i pro tlumočení ve vzdělávání nebo u soudu.

Důležitým tématem v aktuální situaci byl i příspěvek o tlumočení v televizním zpravodajství. Nejen kritika, ale i debata nad přínosy nouzového stavu pro profesi tlumočníků českého znakového jazyka vyvstaly z tohoto tématu. Mnoho přítomných tlumočníků sdílelo své zkušenosti, které se například lišily v pražském studiu a brněnském, ač už šlo o týmy, přípravu, zázemí či podmínky. I přes veškeré komplikace patří díky České televizi, že převzala na začátku lockdownu iniciativu za tlumočení aktuálního televizního zpravodajství, ač by to měla být povinnost státu. I proto je důležité, aby neslyšící diváci poukazovali na nedostatek tlumočení a zasílali své připomínky a stížnosti, jelikož tlumočníci pouze poskytují službu, ale klienti musí sami státu ukázat, že na ně zapomíná.

Téma odměňování tlumočníků v sociálních službách z hlediska legislativního rámce pokryla svou prezentací Šárka Prokopiusová, prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s. Jelikož v legislativě týkající se sociálních služeb není tlumočník českého znakového jazyka přesně definován, záleží, na jakou pozici dle tohoto zákona jej zaměstnavatel zařadí, zda jako sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách nebo dalšího odborného pracovníka, a dle toho jej pak může odměňovat. Každý poskytovatel sociálních služeb si musí také sám nastavit kvalifikační předpoklady pro přijímání tlumočníků českého znakového jazyka - je třeba nastavit pravidla pro prokázání znalostí jazyka, tlumočnických dovedností atd. (vzdělání a praxe je už dána legislativou). Odměňování tlumočníků v této oblasti ovlivňuje také to, zda služby jednotlivých poskytovatelů financuje krajský úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí či další donátoři. S tímto je úzce spojené téma zasíťování sociálních služeb. Právě sítí sociálních služeb je definována daná kapacita a dotace na úvazky a navýšení dané kapacity je bohužel v současné době velmi náročné. Tudíž ne vždy lze přijmout nového tlumočníka, ač je po něm jak poptávka, tak je na tuto pozici i nabídka.

Ohledně změn v zákoně o soudních tlumočnících a soudních překladatelích z pohledu Jednoty tlumočníků a překladatelů (JTP) a tlumočníků mluvených jazyků obecně přispěla na setkání Edita Jiráková, místopředsedkyně JTP. Podotkla, že po změně v zákoně má teoreticky tlumočník, který je jmenován ad hoc, paradoxně lepší podmínky než v registru zapsaný soudní tlumočník, protože není tolik zatížen přílišnou administrativou vyplývající z platné legislativy. Již teď je snaha o novelizaci zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, kde je znovu důležitá spolupráce mezi tlumočníky mluvených a znakových jazyků. Letošním hlavním tématem setkání bylo odměňování tlumočníků, a bylo zmíněno také při ohodnocování soudních tlumočníků. Bohužel je vůči tlumočníkům v této oblasti situace téměř nedůstojná. I když systém tlumočníka potřebuje, je vidět, že si ho neváží, ať jde například o chabé ohodnocení, zatěžování přílišnou administrativou či nefinancování času stráveného přípravou na tlumočení.

Další příspěvek se posunul z oblasti soudního tlumočení na odměny a financování tlumočení ve školství. Zde bylo poukázáno na důležitost popisu náplně práce. Náplň práce je zejména pro tlumočníky ve školství nástroj pro kontrolu, pro udržení si povinností, kompetencí a hranic a také zpětnou vazbou, zda si tlumočníka zaměstnávající instituce váží či ne. Využití občanské poradny při otázkách právního hlediska by nemělo být vnímané jako možnost dostupná jen pro klienty v tíživých situacích. I tlumočník českého znakového jazyka může být klientem občanské sociálně právní služby, aby získal informace pro správné ukotvení své profese ve vzdělávací struktuře a získání adekvátního ohodnocení.

Další možná stále neprobádanou oblastí je komerční tlumočení, které uvedla Kateřina Pešková, spoluzakladatelka firmy Deaf Friendly. Položila otázku, jak si jako tlumočník českého znakového jazyka říct v komerční oblasti o adekvátní sazbu, když je nutno mít na paměti, že sazba by měla pokrýt jednak honorář tlumočníka, ale i náklady na tlumočení, kam spadá veškerá práce okolo tlumočení, ač už jde o vyjednání podmínek, zprostředkování tlumočení, zajištění prostředí, techniky atd. Je důležité zohledňování nákladů a nutné si uvědomit, že ne všichni ve sféře komerčního tlumočení jsou na tom stejně, například ne všichni si mohou někdy dovolit dát slevu na služby. Je na tlumočnících stanovovat si sazby, ale respektovat i ostatní, aby mohli ze získané částky zaplatit své výdaje. Právě proto je důležité otevřít debatu, jakým způsobem nastavovat cenu a říkat si o ni. Jednota v tom znát svou cenu by měla být na jednom z prvních míst.

Před diskusní částí setkání přednesli zástupci České komory tlumočníků znakového jazyka (dále jen Komory) svou novou vizi a strukturu Komory. Jak většina tlumočníků českého znakového jazyka ví, Komoře hrozil na začátku roku 2020 zánik. Naštěstí se povedlo zařídit workshop pod záštitou EFSLI s rakouskou tlumočnicí Hanou Boesch o sociokracii v profesních organizacích. Vypadalo to, že obnova Komory na sebe nedá čekat, ale celosvětová pandemie Covidu 19 pozastavila plány na přerod Komory. Rok poté se však na valné hromadě podařilo najít 5+1 odvážlivců, kteří budou tvořit Radu Komory. Jsou to Farah Curry, Filip Machač, Michaela Dudková, Milena Brožová, Vendula Chyská a Karolína Kalendová. Taktéž se stalo prioritou přenastavení Komory na sociokratickou strukturu. Ač zní sociokracie jako bájný mýtus společného řízení jedné organizace, základem je jednoduché motto a to, že se nehledá perfektní řešení, ale řešení, které jsou všichni ochotni akceptovat, a to bez jakéhokoli pocitu ukřivdění či negativních reakcí. Ač může být pro některé tlumočníky historie Komory kontroverzní téma, zástupci Rady zdůraznili poslání, s kterým byla před více jak dvaceti lety založena, a to jako profesní organizace, která hájí zájmy všech tlumočníků českého znakového jazyka.

Závěr setkání byl veden formou diskuse nad budoucností profese tlumočníka českého znakového jazyka, možnostmi vzdělávání tlumočníků a organizování příštího desátého setkání. Zmíněna byla například potřeba více akreditovaných kurzů zaměřených na tlumočníky a to, aby kurzy byly otevřené nejen zaměstnancům poskytovatelů tlumočnických služeb, ale také tlumočníkům, kteří s těmito organizacemi spolupracují externě. V diskusi na téma budoucnosti tlumočnické profese rezonovala především potřeba zviditelnění této profese v médiích a na velkých akcích a s ním spojená osvěta. Dále se účastníci shodli na potřebě větší spolupráce jak mezi tlumočníky, tak mezi jejich zaměstnavateli a profesními a odborovými organizacemi pro větší možnosti hájení práv tlumočníků. Neméně důležitá byla podle účastníků nutnost lepšího legislativního ukotvení tlumočníků znakového jazyka a jejich zapojení do legislativního procesu.

V roce 2022 by měl proběhnout desátý ročník Setkání tlumočníků pro neslyšící, a proto bylo na místě diskutovat také o budoucnosti těchto setkávání. Zde měli účastníci nejvíce podnětů a nápadů. Setkání pro většinu účastníků znamená především platformu vhodnou pro sdílení nejen novinek, ale i zkušeností, příkladů dobré praxe a názorů na různá témata. Proto by do budoucna uvítali kromě příspěvků pozvaných hostů i více příspěvků z vlastních řad. Z jednotlivých názorů vyplynulo, že je potřeba podobných setkávání pro tlumočníky znakového jazyka velmi důležitá a setkávání by měla pokračovat. Podařilo se také navrhnout možné termíny jubilejního setkání v roce 2022 a dát dohromady realizační tým pro jeho organizaci.

Všem přednášejícím a přítomným patří velké díky a velké poděkování patří zejména organizačnímu týmu, který věnoval svůj volný čas a energii na uskutečnění setkání i v současné světově nepříznivé situaci.

Jak šel čas

Milí návštěvníci webu,

přinášíme shrnutí minulých ročníků. Připomeňte si spolu s námi historii Setkání. Níže jsme připravili shrnutí organizátorů a účastníků všech proběhlých ročníků.

XI. ročník 2023 pod Českou komorou tlumočníků znakového jazyka, z.s. připravili Monika Boháčková, Michaela Dudková, Petra Hedlová, Jitka Koutová, Filip Machač, Kateřina Pešková a Dana Prellová

• 101 přihlášených, 83 přítomných

X. ročník 2022 - Tereza Bízková, Kateřina Jakubová, Jitka Koutová, Dana Peňázová, Markéta Šestáková, Hana Trsková

• 74 přihlášených, 60 přítomných

IX. ročník 2021 - Petra Beránková, Tereza Bízková, Marie Horáková, Jitka Koutová, Martina Macurová, Filip Machač

• 49 přihlášených, 40 přítomných

VIII. ročník 2020 (neproběhlo) - Petra Beránková, Tereza Bízková, Farah Curry, Jitka Koutová, Kateřina Lišková, Martina Macurová, Filip Machač, Lucie Schneiderová, Lucie Tužová

• 21 přihlášených, setkání nakonec neproběhlo z důvodu pandemie covidu19

VII. ročník 2019 -Helena Andrejsková, Tereza Bízková, Monika Boháčková, Farah Curry, Marie Horáková, Jitka Koutová, Martina Macurová, Dana Peňázová a Roman Vránek

• 72 přihlášených, 64 přítomných

VI. ročník 2018 - Tereza Bízková, Monika Boháčková, Renáta Brabcová, Marie Horáková, Martina Macurová, Anna Moudrá, Dana Prellová, Roman Vránek, Jitka Vrchotová

• 89 přihlášených, 79 přítomných

V. ročník 2017 - Lída Bašková, Marie Horáková, Martina Macurová, Anna Moudrá, Petr Pánek, Kateřina Pešková, Dana Prellová, Kristýna Siková, Roman Vránek, Jitka Vrchotová

• 66 přihlášených, 62 přítomných

IV. ročník 2016 - Andrea Andělová, Monika Augustinová, Monika Boháčková, Kateřina Lišková, Martina Macurová, Jindřich Mareš, Petr Pánek, Pavlína Zarubová

• 67 přihlášených, 55 přítomných

III. ročník 2015 - Farah Curry, Michaela Dudková, Marie Horáková, Martina Macurová, Dana Peňázová, Zuzana Procházková, Dana Tučková, Terezie Vasilovčik Šustová

• 42 přítomných

II. ročník 2014 - Jitka Kubištová, Martina Macurová, Dana Tučková a Terezie Vasilovčík Šustová.

• 66 přítomných

I. ročník 2013 - Monika Boháčková, Farah Curry, Martina Macurová, Dana Peňázová, Barbora Pejšmanová, Karel Redlich, Marie Roučová, Roman Vránek, Petr Vysuček

• 66 přítomných